Recept na úspěšný projekt

Tipy na realizaci přeshraničních kulturních projektů v jihočesko-hornorakouském hraničním prostoru

V tomto textu bychom Vám rádi na základě svých praktických zkušeností s přeshraniční kulturní spoluprací dali několik tipů, které Vám můžou pomoct, pokud máte v plánu uskutečnit své nápady, týkající se rakousko-českých kulturních projektů (např. multikulturní festival, který se koná na obou stranách hranice, výměna jihočeských a hornorakouských žáků/žákyň, popř. studentů/studentek, vydání dvojjazyčné antologie české a rakouské lyriky, mezinárodní produkce divadla tance atd.).

Asi nejdůležitějším předpokladem pro realizaci takového projektu je notná dávka idealismu a trpělivosti. I když od pádu železné opony uplynula už bezmála dvě desetiletí, nejsou takové projekty samozřejmostí a stále jim stojí v cestě dost překážek, které se musí překonat. Organizovat přeshraniční akci jenom proto, že se pak snad zvýší šance na finanční podporu, nemá ani trochu smysl.

První těžkosti přijdou, když potřebujete najít a získat pro projekt jednoho nebo více vhodných partnerů ze sousedního regionu. Protože jedním z hlavních cílů tohoto portálu je prostřednictvím shromažďování a zveřejňování informací a kontaktů toto hledání partnerů výrazně ulehčit, můžete v této situaci využít rubriky Kulturní kontakty a Kontaktní burza, kde můžete samozřejmě také zveřejňovat vlastní inzeráty. Pokud máte zájem o kontakty, které v této databance (zatím ještě) nelze najít (přičemž se neustále snažíme, aby počet záznamů nepřetržitě vzrůstal), nebo pokud máte zájem o jiné regiony střední či východní Evropy, najdete další poradní centra v rubrice Kontaktní sítě, informační kanceláře, internetové portály.

Pokud jste už našli partnera, který se Vám zdá být vhodný, může hned přijít další problém: jazyková bariéra. I když je možné se v mnoha případech domluvit anglicky, nedá se jednoduše vycházet z toho, že znalosti angličtiny zúčastněných vystačí k tomu domluvit vše, co je ke společnému uskutečnění projektu nutné, do nejmenšího detailu. Proto je samozřejmě nesmírnou výhodou, když přinejmenším jedna ze zúčastněných osob ovládá oba jazyky na vysoké úrovni. I tak ale může být pro organizátora tato dvojrole překladatele a partnera, který zastupuje své vlastní stanovisko, velmi náročná a vyčerpávající. Proto nezbývá než doporučit nezávislého překladatele, což ale ve většině případů z finančních důvodů není možné, i když se lze obrátit třeba na studenta/studentku daného jazyka.

Mimoto jsou to také mimojazykové aspekty, které podstatně ulehčují komunikaci s partnery: jednak ochota učit se řeč toho druhého, čímž dává důležitý signál, jednak přijetí kulturních rozdílů. Protože i když rozdíly v mentalitě nejsou tak velké, jak se někdy zdá (což asi souvisí s dlouhou společnou historií), přece jen železná opona způsobila, že zkušenosti a přístup k jistým věcem jsou zčásti ještě stále velmi rozdílné. Je proto bezpodmínečně nutné blíže poznat partnera, jeho představy a postoje a ujasnit si ty svoje. Dobrá kultura rozhovoru je tedy nepostradatelná a není třeba okamžitě malovat čerta na zeď, když něco hned neklapne.

Pokud jste už našli partnera a rozhodli jste se spolupracovat, budete se muset začít zabývat financováním projektu.

Jak známo, může být většina kulturních projektů na základě podmínek podpory financována jen z více zdrojů. To platí pro Rakousko i pro Česko stejně. Při hledání vhodného financování hornorakousko-jihočeského projektu Vám může pomoct rubrika Finanční zdroje pro přeshraniční kulturní projekty v jižních Čechách a Horním Rakousku, ve které najdete odkazy na důležité finanční zdroje na obou stranách hranice. Pokud máte zájem také o jiné regiony mimo jižních Čech a Horního Rakouska, můžete podat žádost ještě u míst, která nenajdete v našich odkazech, např. Česko-německý budoucnosti nebo v rámci programu "Mezinárodní spolupráce East-East" pražského Open Society Fund.

Po prvním propočtu nákladů se tedy musíte rozhodnout, z jakých finančních zdrojů budete žádat o jaké částky a za jaké položky. Při takovémto rozdělení musíte brát samozřejmě ohled na podmínky příslušných přispěvatelů, to znamená např.: Kolik procent celkových nákladů můžu z daného finančního zdroje čerpat? Které položky jsou financovány jen zčásti a které vůbec?

Pokud přispěvatel pozitivně zareaguje na Vaši žádost, může se stát, že podpis smlouvy o finanční podpoře bude možný až po té, co písemně prokážete, že Váš projekt je podpořen také z jiných zdrojů a jeho financování je zajištěno. Důležitou roli přitom hraje také vlastní podíl organizátorů (například příjem ze vstupného), který musí vykazovat jisté procento celkových nákladů (také zde jeho výše záleží na jednotlivých finančních zdrojích).

Většinou ne všichni přispěvatelé reagují pozitivně anebo odsouhlasí jen část požadované sumy; proto ke každému projektu patří neustálé přepočítávání a změna plánů, což většinou znamená, že se znovu také musí přepracovat obsahový koncept.

Když jsme u administrativních vydání, která s sebou projekt přináší: jen z mála finančních zdrojů lze hradit také náklady na honorář za organizování.

Také v oblasti financování je samozřejmě naprosto nutné komunikovat a vyjasnit si podmínky s partnery projektu. Musí se například také počítat se skutečností, že výše podpory je zpravidla na české straně podstatně nižší než v Rakousku. Jak popisuje Carsten Lenk ve svém příspěvku ve Finanční příručce ACCC, byli čeští účastníci workshopu na téma "finanční management v přeshraničních skupinách projektů" přesvědčeni také o tom, že získání příspěvků z veřejných zdrojů je nesrovnatelně těžší než v Rakousku. A tak se zdá, že se neustále objevuje fenomén, kdy čeští partneři v průběhu spolupráce mají pocit, že jsou partnery druhé kategorie. Proto Lenk vyzval rakouské a české účastníky výše zmíněného workshopu, aby v modelovém projektu vložili na misky vah zdroje partnera. "Zdroji se přitom myslí materiální i nemateriální příspěvky" (Lenk). Účastníci došli zjištění, že v modelu rakouští partneři přinesli sice více peněz a etablovanou, pevnou strukturu, čeští partneři naopak přispěli dobrovolnickým angažmá, zkušenostmi na jiné úrovni a lepšími jazykovými znalostmi (nesrovnatelný poměr mezi Čechy/Češkami, kteří mluví výborně německy, a Rakušany/Rakušankami, kteří mluví výborně česky).

Často se na tyto příspěvky a zdroje "zapomíná" nebo se pokládají za samozřejmost. Lenk navíc poukazuje na to, že oba partneři mohou z těchto rozdílných schopností a možností mít prospěch a že to může celý projekt velmi obohatit.

Pokud se Vám už podařilo zajistit financování Vašich plánů, nabude v organizační práci na významu práce s veřejností, tedy propagace a PR: Když už jste začali s realizací rakousko-českého projektu, měli byste začít s pořádnou propagací. Médium, které můžete využít zdarma, je Newsletter ACCC, který měsíčně dostává okolo 900 zájemců/zájemkyň z obou zemí a jehož obsah lze také najít v rubrice Novinky tohoto portálu, nebo rubrika Kalendář, ve které však můžete akce propagovat jen tehdy, když jste také zveřejnili profil v Kulturních kontaktech. Důležité informace a kontakty na rakouské a české deníky nebo časopisy jsme zveřejnili v rubrice Práce s veřejností v přeshraničních kulturních projektech v jižních Čechách a Horním Rakousku. Najdete zde také praktické tipy zkušené české novinářky Simony Juračkové z přeshraniční práce s veřejností při kulturních akcích z Mediální příručky ACCC.

A ještě poslední poznámka (hlavně pro rakouské pořadatele): U vstupného nebo účastnických poplatků doporučujeme brát ohled na různou výši příjmů v obou zemích. Tím dáte sousedům "z druhé strany" najevo, že jsou opravdu vítáni.

Florian Tilzer, listopad 2007

Doporučit dál

Tisková verze